My Dvě

Bebecho, teď jenom teď si je tam udělala, já tě viděla, ha! No? Která ruka to byla? No?

Irushka

Dyť dělám mezery ne a aj velká písmena a aj diakritiku a tak podobně tak si to nech, hele jo jako. No…

Varování!!! Přečtením jakéhokoliv slova na těchto stránkách může dojít k trvalé poruše vašeho nervového systému a částečnému ochrnutí pravého kolene, šestého obratle odshora, levého ušního lalůčku a většiny vlasového porostu a to i na prstech noh. Dále jste automaticky zapsáni na červenomodře proužkovanou listinu s kávově zelenými hvězdičkami po okrajích, kde spolu s masovými vrahy, pedofilními úchyláky, městskými recividisty všeho druhu, zubaři a vychovateli ze školních družin budete sdílet křeslo a koberec a navíc všech 10,3 milionů obyvatel České republiky bude mít přístup k vaší fotografii a životopisu.

Přečtením tohoto varování jste plně zodpovědni za případné zdravotní či trestněprávní komplikace vaší osoby podle zákona č. 256 § 491 odstavec 37.

Ty jedna tamto ono teutone! bzg.
Ty teda seš, veš, za čárkou >,< se dělá mezírka > < a za tečkou >.< se dělá taky mezírka a občas velký písmenko by taky neuškodilo :)
he drunk himself to death, it´s not very popular now, but it´s tought in school, so everybody know it. Muck

Irushka

Ve skutečnosti jsem naprosto pozitivně myslící člověk, avšak chvílemi se cítím jako maniodepresivní robot Marvin (a ten na tom byl ještě dobře).Ptáte se kdy?Neptáte a to je právě ta chyba.Ale protože vás vůbec neznám tak vám to povim.No třeba teď, když mi  klávesnice nechce psát některý písmenka.Vám to příjde trochu blbý, ale vžijte se do mé situace.Já píšu dvěma prstama …klik…chvíle hledání dalšího písmena…klik klik…zase chvíle hledání…klik… no a tak se nedivte že chytám nerva.A ještě si k tomu přidejte tu panickou hrůzu z Irundy, která mi za chíli napíše co to tu melu za kraviny a kolik sem provedla hrdelních zločinů proti jeho computernosti…se nedivte, že pak sem na těch anticosik co už ani nevim co sem tam napsala.No.A jestli to někdo dočet až sem tak je to Franta ze Španěl, bo tak dlouho mě nikdy nikdo v životě neposlouchal.BZG hugo cabine, totaly broken of slavery…colonial literature…jo už mi zas hrabe…

No tak už sem tu teš a hodlám průběžně přispívat svou senilní debilitou a slinou tekoucí čůrkem ze rtu na podnos s pravidelnou dávkou tišících antidepresiv a antihyperaktivních farmaceutik.

Pro začátek aby se vědělo.

JÁ SEM UPLNĚ ZDRAVÁ. 

Ovšem tuhle skutečnost si nemyslí ani mí rodiče ani moje tulidlo. Pro ně sem nemocná, ale né normálně nemocná, pro ně téměř umírám.  Ok, je pravda že můj kašel připomíná smrtelné výdechy tuberkulózního telete, ale krom toho mi vůbec nic není. Takže místo pobytů na čerstvém vzduchu, můžu tak akorát sedět doma jak pecka. A na stůl přede mnou přibývají malé i větší nahnědlé skleničky s neurčitým mazlavým obsahem.
Z přírody ber sílu ryzí z He“ehm flemch reklama”em kašel zmizí
Na rýmu a kašel, lék si našel.
Je neuvěřitelné jakým vlezlým způsobem se tyto “rádoby” vtipné slogany vnucují do hlavy. A tak mám v hlavě místo Seifrta Oscilococcinum. Je to velmi praktické, zvláště při hodinách literatury.
Každou hodinou co je mi vnucována nemoc mi hromadně odumírají hromady chytrých mozkových buněk. Jak kdysi řekla moje matka: ” moc se neožer, ještě ti to zabije ty chytrý buňky a budeš uplně blbá”. Jaký to paradox, sice chráněná od vlivů alkoholu, ale nucena nechat si zakrňovat mozek.
Co k tomu všemu dodat? Snad jen…
Šňup…a bude ti líp

Irushka

Jak to všechno začlo, počlo, přišlo na tento zlý a nespravedlivý internet?
Mno, historie veliká, hysterie ještě větší. Alušák po době delší než dlouhé umluvil své ctěné rodiče a s připomínkou, že gymplák a k tomu ve třetím ročníku prostě nemůže bez netu existovat.
Povedlo se. Vzniklo její virtuální Já, virtuální pošta, virtuální společenský život s virtuálními kamarády. A virtuální deníček. Kde jsou ty doby, kdy vznikal Deníček v hodinách pod i nad lavicí. Snad každý prošel gympláckým vývojem, který přinesl do života jeden velký poznatek “je lepší spát než psát”. Po pravdě řečeno, toto prozření stálo Deníček život, alespoň ten papírový, ale sentiment a neurčitá prázdnota našich niter, pomohla mu znovu na svět. A tak zde stojí. Nový a virtuální. A bude tu tak dlouho, dokud nás neomrzí (a taky do doby než zpoplatní tuto službu, budeme mít i přes špatné studentské výsledky přístup k internetu a do smrti jedné z autorek). To by bylo asi tak vše.
Irushka

Tak tedy. Vzniklo to. Po dlouhém váhání, trochy přemlouvání, velkého nadšení vzniklo toto veledílo, kam bude nesystematicky a nepravidelně přispíváno tvůrčí skupinou My Dvě. Ono se nám občas v hlavě i něco zrodí a pak to chce na svět. Nezřídka jsou to myšlenky hodné uznání, ale to časem poznáte sami. Na úvod by to snad i stačilo. Toť vše. Tečka.

Jinak tohle sme My Dvě. Žádného jiného vypodobnění našich osob se nedočkáte.

Irushka