Úchylové nevymřeli
Neděle, 2. Březen 2008Jak se zdá, druh Uchylus dementus stále nevymřel. Dokonce se rozmnožuje, dneska sem měla tu “čest” poznat pravý nefalšovaný exeplář Uchylus dementus senilitus.
Úchylný dědeček si mě odchytl na nádraží. Já jakožto správná přítelkyně šla sem vyprovodit milého na nádraží s buchtama v pytlíku, a hned za rohem byl ON. Úchyl. Šel se mnou, že prý má společnou cestu. Mno, dědek stará, ale nebudu hned hrubá a nepošlu ho tam kde slunce nevychází. Svolila sem.
Nu, první věc co z něho vypadlo bylo, že prý mě zná (hmmm velmi zajímavé, zvlášť v takovým malým městě), že prý mě sleduje, a že sem mu už třikát utekla. Ok, dobře je senilní tak bleptá. Jenže když se zmínil o mé “prcině” s tím jestli si může šáhnou a v zápětí dodal něco o mém striptýzu u něj doma a o způsobilosti mých noh k roztahování, nemeškala sem poslala ho do země věčné tmy s konečnou platností. Úchyl jedna pošahaná.
V takovém malém klidném městě jsou úchylové. Staří úchylové. Myslím že i trochu slepí a pošahaní, neboť aby po mě někdo dobrovolně vyjížděl musí být tak trochu slepý nebo pošahaný.
Nutno říct, že to vě mě moc nepoznamenalo, on dědula s plísní na tváři nemůže být zas tak nebezpečný.
Irushka