A to není pravda, že všichni ví, že sem to já. To neví nikdo a nikdo se to taky nikdy nedoví. A basta. A mou dušinku zraňují furt a někdy i pořád, tak jaképak copak. A jestli mi řekneš, že sem naivka…tak…ták..táák…(a teď by tu měl vletět Chorche…teda aspoň ve scénáři to tak píšou…)
pozn. já vim, že se to píše Jorge, ale oni to tak maj ve scénáři oficielně.
Já jako tvor od přirozenosti plachý a před lidmi velmi stydlivý, no to vám budu třeba taky jednou vyprávět, mám potřebu si toto kompenzovat. Mám panickou hrůzu z veřejných hlasitých promluv, kdy řečníkem mám býti já. A proto a tudíž kdykoliv mám příležitost k tvorbě písemné, své slova směřuji k davům ač pomyslným. Hlásám své názory, myšlenky a nevím co ještě a cítím se jako antický rétorik, který promlouvá k davům ze svého pultíku v prostřed náměstí…no dobře takhle se necítím ale to je jedno. Vpodstatě se snažím říci, že…ne teď sem na to přišla, to je úplně normální vyšinutí všech písálků i renomovaných autorů. Oni již předem pyšně předpokládají uveřejnění a posléze úspěch u tísíců čtenářů, a proto svá slova směřují k nim k těm tisícům. Ojojoj a já jsem propadla do této pýchy s nimi. Nyní proto omluvte mne, jdu zpytovati své svědomí…ne nejdu už nevim co psát a proto jdu, vždyť co pomůže pouhé zpytování…
Dnešní den je pády pohlcen, neb před hodnou chvíli rozmlouvala jsem s matkou mou o události dávno minulé, však pro můj život významné. Asi rok mi byl, kdy vezla jsem se v kočáře malinkém a spáti již měla jsem uloženo. Však já místo klidného snění, stoupla si náhle a…skočila. Rovnou na dlažbu mou krásnou hlavinkou jen to prý zadunělo a pak žuchlo.=)ňáký mládenec ještě po mně natáh ruku ale nestih. No sem já to ale šikulka, že? A následky žádný…bzg rht vnlflsjfir slint chro žbnt…no jak říkám, následky žádný.
Milá Alenko, možná tě zklamu, ale každý ví kdo to píše. Každý tě zná, a úplně každý může udělat Nelsona. Je jen jeden důvod, proč to zatím neudělali. Nechtějí zranit tvé schizofrení city.
Irushka
Je pondělí. To logicky znamená že včera byla neděle. Taková normální neděle. Ono po úchylném dědečkovi už nemohlo nastat nic tak převratného, aspoň sem si to bláhově myslela. Omyl. Ne však omyl, ale OMYL.
Spadl pod vlak. Přežil to a řekl, že to bylo zábavné. Prdlačky zábavné. Přečíst si od milovaného 4 slova “Spadl jsem pod vlak” to moc zábavné teda není. Ty procesy v hlavě co okamžitě nastaly, to vážně nelze popsat. Ikdyž možná…
Co z toho všeho vyplývá? Tohle se prostě nedělá, nepadá se pod vlak a už vůbec se o tom nevtipkuje. Jasný? Jasný. Nikdo nikdy už nebude padat pod vlak. Kdo potřebuje, ať si to někam napíše.
Irushka
A né a né a né. By ještě někdo mohl zistit, že to já tady plácám ty nesmysly a až by mě potkal na ulici by udělal cháchá jak Nelson ze Simpsonů. Totak.
Je to jasný proč u nás na nákupy chodí taťka a ne mamka. Zatímco on příjde, nakoupí co je potřeba, zaplatí a urychleně opustí onu budovu komerce, mamonu a reklamy, která požírá vše co jí do cesty či pařátů příjde, ona…příjde a dvě hodiny se pohybuje stylem gorily nížinné (Gorilla gorilla gorilla) to jest cikcak naprosto nepředvídatelně. A to se děje i za permanentního pobízení strkání směrem k pokladně. Chjo jak nerada s ní sdílím nákupní košík…a to se mě navíc stokrát zeptá co bych chtěla koupit…pomoc. No naštěstí už je to za mnou a statečně jsem přežila až do této chvíle.