Sedím v jámě.
Pátek, 14. Březen 2008Kdo neznáte báseň od K. Plíhala, tak si ji honem najděte a přečtěte. Bude se vám líbit. Je celkem ze života.
Já mám taky jámu, ve které sedím. A to pravidelně. Je prostorná, kopala jsem ji celý dosavadní život. Občas narazím na nějaký ten kabel…nehnutě se pozorujeme, trochu se pokopem. A zase se rozejdem (tzn. že já vylezu z jámy). Po nějaké době se do ní opět vrátím a zas šmátrám, kde bych našla další. Parťák pije pivo a bez zájmu nás pozoruje. Ani ty pampelišky už nejsou co bývaly. A oslů miliony postávají na zahradě.
Takový normální den, je jaro, jinak zima, zas sněží. Žízeň nemám. Brouk se schoval, těším se až vyleze nebo ne?…