Lenochu.
Ty lenochu líná. Já tady makám a dřu a ty si zatím válíš šunky někde nevim kde. Co si o sobě myslíš, že já budu zachraňovat náplň těchto stran? Uspokojovat potřeby našich rádoby čtenářů? A ty budeš jen sklízet mou úrodu? Tak to prr. Žádné takové. Okamžitě sem naklušeš a napíšeš alespoň pět článků, protože mě už nic nenapadá a ještě zbývá plno prázdných dnů. Tak a teď sem ti to řekla.
Jak bych k tomu přišla? Kdyby to bylo bylo placené tak neřeknu, ale takhle si trhni. A žádné výmluvy, že se musíš věnovat sýrovi. To na mě neplatí. Jak by k tomu přišli již zmiňovaní čtenáři? Vždyť ty bys je nechala ve spárech mé pošahané fantazie a tvořivosti. Právě mě napadá, že neporeferovala jsem ještě o flavoru. To musí napravit. Ale první ti musim pořádně vynadat. Dobře, pár dnů vám nešel net, ale to už je dávno pryč. Teď již není důvod proč nesdílet své myšlení. Při nejbližší příležitosti, nejlépe ihned, sedneš a popíšeš minimálně papír o rozměru A1. A nediskutuj se mnou jestli jo nebo ne. Víš, že já mám vždycky pravdu. Tak a teď sem ti to řekla. A máš to. Cháchá. Metro, konec, end, hůhů.
Uložte si tento článek:
Jaggni to!