Pif paf barvička.
Pokud jste na to ještě nepřišli, tou básní jsem chtěla předeslat to, že budu dneska na paintballu. A byla jsem.
Že mě odpráskli při nejbližší příležitosti snad ani nemusím říkat. Naštěstí to až zas tak nebolí. Akorát ten týpek, co půjčuje zbraně a helmy, nemá moc rád, když mu někdo střílí do auta…prý tam sou pak hrozné ďury.
Kuliček(barva uvnitř růžová) vždy dostatek se využil při poslední hře, kdy sem pálila ostošest. Stromy vzdálené asi tři metry byly jisté. Růžové od shora až dolů. Naopak soupeři bez šmouhy.
Já chytla celkem čtyři zásahy a z toho mi zbyly tři barevné fleky. Až zjistíme, čím to pouští, máme dát vědět tomu týpkovi. Myslím, že zkusím savo…
Jinak teď se koukám a už mi naskakují modráky. Na noze, na zádech,…
Taktika “schovám se za strom a zamířím” se neosvědčila. To je rada pro všechny začátečníky. Proto jsme chtěly s holkama uskutečnit akci “Kamikaze”. Bohužel ani poslední kolo se nehrálo na nesmrtelnost, takže to padlo. Plán zněl takto: naběhnout doprostřed lesa, postavit se zády k sobě, tím bychom utvořily čtverec, a kosit to jedna radost.
Zárověň bychom se vybily i umělecky, protože naší palbou by byl vytvořen přesný růžový kruh pruh táhnoucí se podél okolního porostu. To by byla krása.
Tedy abych to shrnula. Paintball je super. Sice šílené prachy, ale stojí to za to.
Pif paf barvička.
A náhodou sem náhodou kohosi strefila. Si nemyslete, že sem až zas také nemehlo=)
Uložte si tento článek:
Jaggni to!