…Hálek?
Tak jako aby bylo jasno. To vůbec ale vůbec nebylo pěkné od ní. Toto se nedělá před třídou. No dobrá sem tupá a nevím jak se menuje Hálek, teda teď už to vím, ale to nemění nic na tom, že to od ní bylo bekané.
Ano, byla to jeho třídní. Ano, několikrát nás spolu viděla. Ano, chtěla mi poradit. Ale mohla to udělat jinak. Bych chtěla vidět, VÁS všechny jak byste se tvářili a jak by vám tak asi bylo, kdyby vaše češtinářka ve chvíli naprostého stresu se vás s úsměvem na rtech a se zdánlivě dobrým úmyslem nahlas přes celou záhadně pozor dávající třídou zeptala, jak že se to jmenuje váš milý. To vůbec není dobrý pocit, ba až trochu trapný, řekla bych. Ale což už. Můj Hálek to pochopil, zasmál se, obejmul, políbil… to už vědět nemusíte :) Ale důležité je, že si nemyslí že sem blbá. Možná myslí, ale neříká.
Ale za tu otázku má u mě vroubek, češtinářka jedna. Mohla se zeptat jinak. Třebas:”Jak se jmenuje otec kluka, se kterým chodíš?”
Irushka
Uložte si tento článek:
7. Duben 2008 v 23:17
si stěžuješ, ael představ si ten trapas kdyby jsi si ani tak nevzpoměla….
8. Duben 2008 v 18:06
Málem k tomu došlo, sem zprva nechápala proč se mě na to ptá při zkoušení když ho zná