Pllllllllllch! Já mám plcháááááááá. Já si vždycky přála mít plcha a teď ho mám, sice jen na pár dnů, ale mááám.
Hele, víte vy vůbec, co je to plch? Pokud ne, tak se jděte pět minut stydět do kouta a pak ho honem vygooglujte. Já vám to tady říkat nebudu.
Je krásný, bojavý, úžasný a rozkošný. Ještě nevím, jak se bude jmenovat, takže pokud vás napadá nějaké krásné a vhodné jméno pro plcha, tak to tu napište.
Juhůůů, du za plchákem.
Jako již po všechny naše gymnazijní léta i letos jsme se vydaly zhlédnout veškerá tři vystoupení našeho školního divadla. Proto máme právo uveřejnit objektivní kritiku na toto dílo.
Mám dvě zprávy…jedna dobrá a druhá špatná. Kterou chcete slyšet první? Tu dobrou? Tak já vám řeknu tu špatnou.
Pletli se. Zapomínali celé věty. Záseky se neuvěřitelně natahovaly. Herci to dostatečně neprožívali. A ta Mařka…vypadá jak slepice, jen zrní nahodit. Naklání se dozadu a krk natahuje dopředu a ručičky na břuchu a koulí očima jak jak. Kulisy se fakt nepovedly.
A to by snad bylo tak vše.
Jinak to měli dobré. Ač tragédie, tu a tam se vynořovaly vtipné věty. “Děcka, nechte Mařku Mařků a pojďte si hrát!”, “A já vás neposlouchám.”, “Chceš černý nebo bílý? Nesu ti černý.”, “Že on nechtěl tu jalovicu. A Mařka ho taky nechce.” a další.
Žaneta ze 4.B se skvěle třepala. Holky krásně hrály ty tetky, Sabina správná fůrie. Aneta výborně odsekávala. A Martin, když nezapomněl text, tak taky byl dobrý. I Vávra(Kuba se jmenuje?) se docela vžil do role. A nakonec i ten Filip tam měl světlou chvíli a to, když řval.
Kouřové efekty byly drsné a kašel následující hned za nimi taky. Hudba naživo přesně sedla a oživila celý děj. A kdo by přeci jen usnul, byl probuzen dvěma ranami z pušky. A opravdu všichni nadskočili třicet cáků.
Takže co říci na závěr, prostě super, ačkoliv bez herců, kteří už dávno odmaturovali a odešli, to není ono…
A jak Hambálkovi dali ten soudek natřený na hrnek aj s uchem, to se povedlo. Akorát Kolářka se tam furt motala a dělala chytrou. Jako vždy.
Řekl:”Půjdu svou cestou,
a až najdu horský potůek,
vyšlehnou z něj plameny…”
“Tak se přece jen do zahrady dostanu,
ať se stane co chce!”