My Dvě

Dnešek se nesl ve znamení živého, pravého, opravdového a skutečného docenta. Docenta Hofmana. My ze zeměpisu pravidelně píšeme docenty Chocholouška, Křivochcálka či Vševědělka(jakože jejich písemky, které jsou vážně vtipné), ale živého docenta jsme ještě neviděli. Prostě krása. Neuvěřitelně chytrý a měl dotěrné otázky. S ním jsme prošli jakousik středověkou vesnici, zrekonstruované základy dvou chalup a studny. Pak to vzali přes les do Křtin, tam se mrkli na barokní kostel postavený Santinim(pravděpodobně slavným architektem té doby) a elipsoidní školu. Po obedě pokračovali na jeskyň Výpustku. Vnitřek nudný a prázdný, navíc kapalo za krk a do výstřihu, případně do oka, ze všech stěn a stropů. Jelikož nám nikdo předem neoznámil, že půjdeme do jeskyní, šli jsme jen v tílkách a mikina žádná. Věřte mi, v jeskyních je kosa, velká kosa.Vynahradil to průvodce v krásné červené bundě, která mu nehorázně sekla. A protože děcka už byly utahané, museli jsme oželit Býčí skálu s vývěrem potoka a busem se vrátili do Jedovnice. Ušlý program nám pan docent nahradil hrou Brenballu. Něco jako baseball či softball, ale šíleně moc se tam běhá. A tak v poklidu skončil po mnohém dalším i třetí den.

Mnohé další= měly sme hroznou chuť na Margotku, ale jelikož ji nevedli, Iruš koupila pizzu a tak sme se přežraly, ale stálo to za to=)