My Dvě

Je to zvláštní, ale jsem pozvána na imaginární a utajené rande do kina. Já toho člověka sice mám ráda, ale oba víme(už), že my dva nejsme pro sebe. A přesto on mě zve a já nevím, co si o tom mám myslet.

Každopádně mě na tom štve to, že to, co bych chtěla, se nestane, ale to, co je mi naprosto jedno, mám a můžu mít.

A pokud si na to vzpomene, dostanu kopretiny=) asi jako náhradu za to, že mi odmítnul jít na film s Johnym Deppem(prý by žárlil=)