My Dvě

Dobře ti tak, milá Iruš. Alespoň pár dnů svého života se budeš chovat slušně a mravně.
Ač nedělám si příliš velké iluze, vy si najdete řešení. Přesto by ses nad sebou mohla trochu zamyslet (a to platí i pro pána z vigantických strání), že se nestydíte a ještě balamutíte ubohé strýčky a teď i možná tetičky.

Nicméně tě vítám ve virtuálním světě, kde se opět po dlouhé době nacházíš. Doufám, že nyní tě tu budeme slýchat a vídat často i přes tetu.

I znovu zavedli nám internet, a konečně, KONEČNĚ se mi načetla domovská stránka prohlížeče, a tu náhlou euforii nad tím zázrakem zrakvil příjezd senilní, hluché pra-tety. A co z toho vyplývá? Že ona jakožto bývalá učitelka mi bude do všeho kecat a na nějaké posedávání u počítače můžu rovnou zapomenout. A na nějaké techtle mechtle s mým vyvoleným jakbysmet. Začíná celibát ve středověku. Žádné technické vymoženosti a sex až po svatbě.