My Dvě

Dnes jsem se dozvěděla, že jsem vůbec ale vůbec nemusela existovat, což by bylo škoda zvláště pro vás. Část mojí rodiny má pražský původ. Za okupace Německem hrál můj pradědeček šachy s jedním pánem. Ten pán schoval parašutisty, co měli udělat atentát na Heidricha. Toho pána s celou rodinou a rodinami rodiny povraždili gestapáci. A protože mu v šuplíku našli adresu mojeho pradědečka, tak ho na dva měsíce zavřeli. Prohledali i celý jeho byt a všechno zpřeházeli a vyházeli. Stal se však zázrak. Po návratu z vězení šel praděda k svému šuplíku, ten měl dvojité dno, dole ležel revolver. Kdyby ho našli, povraždili by i moji prarodinu. Tudíž já bych se k slovu už vůbec nedostala.

No, co se všechno člověk nedoví na rodinných oslavách. Tam se probere všechno. Od počasí po politiku, ekonomiku, rodinné vztahy, dovolené, známé i neznámé, aféry, ceny, prostě všechno. Ale je milé zase jednou v roce na vánoce vidět své bratránky a sestřenky, ktaří jsou jinak ve vzdálených městech studií, či práci. S nima se člověk nenudí, fakt vtipní, jsem se až divila. Ale jo, rodina.