My Dvě

Na táboře se občas i pere, docela často se pere, ono je to potřeba. Si takhle s Baruš vyjdeme k Odře s taškama plnýma..ne to nechtějte vědět…a jelenovým mýdlem, že budem prát. Po dlouhém hledání, najdeme ideální místečko a namočíme prádlo. Chce se nám na záchod. Prolezeme roštím a jdem na látru. Po návratu použiju můj prací kámen, to je velice praktická pomůcka, ne vážně, každá pradlena by měla mít svůj prací kámen, je to dokonce i její povinnost. Stačíme vyprat jen několik kusů ponožek, když tu se ozve roh. Běžíme zpět do tábora(není to tak blízko). Večeře. Opět se vracíme a konečně můžeme dokončit dílo..teda snad. Mám pocit, že nás ještě něco vyrušilo..jo, zkoušení divadelní hry. Každopádně jsem zjistila, že pokud neodmaturuju, můžu se živit jako profesionální kamenová pradlena.