Každý den
Každý den v této době koncoprázdninové docházím na jízdy. Mých posledních sedm jízd se uskutečňuje v časy neustále se měnící a přizpsobující se druhým žákům neb já mám volno vždy. Asi ty zkoušky nedám, ale měla bych. Nepoužívám brzdu. Měla bych. Zapomínám řadit, stane se, ale u zkoušky by to bylo nevhodné. Snad to dám. Už jsem prošla všechny testové otázky. Je jich nechutně mnoho. Jestli mi z techniky dá něco s pneu a výbavou, ta to bude v poho. Jestli mi dá něco z toho ostatního, tak se budu hodně usmívat. Ne, že bych nedokázala ke každému všemu něco říct, ale nevim, zda bych to zvládla na jedna. Automechanik ze mě nebude. Jednoho už v rodině máme, respektive budeme mít, ale částečně už máme, takže na co dva, že. A dělám mu taxika, k němu domů, k majstru Chichovi domů, za známou vrátit bundu, pokecat za známým, vyřídit jakésik cosik. Zkouška se blíží…
Uložte si tento článek:
Jaggni to!