Furt nic
Úterý, 7. Říjen 2008Už čtvrtým rokem docházím téměř denně do ústavu na kopečku. Ve čtvrtém patře stojí na chodbě megabigmaxinamakaná kopírka. Iruš umí kopírovat, kopírovat oboustraně, dát dvě malé stránky na jednu velkou, roztáhnout malou na velkou, ztmavit či zesvětlit písmo a jiné všelijaké kousky. A já furt nic. Vím akorát, kde se tam strká karta. A kde se to dá, jako papír. A odkud to vyleze. Ale to jak a kterak tam namačkat tu správnou volbu mezi moc kolonkami a mezimačkáním to jde mimo mě. Tak na to mám Irušku. Už si zvykla. Co jí taky zbývá. Sem prostě nemožná.